heliogravura

též fotogravura či klíčotypie, je grafická technika tisku z hloubky nahrazující ruční rytí fotochemickým procesem. Roku 1878 ji vynalezl malíř a vynálezce Karel Klíč (1841-1926) a v roce 1890 ji zdokonalil na rotační stírací hlubotisk.

Očima Ondřeje jr.

Narodil se v papírně v Hostinném zvané Labský mlýn. Jeho dětství bylo poznamenáno úrazem, po kterém celý život kulhal. V roce 1848 se dostal do Prahy s otcem, který se účastnil bojů na barikádě. Karel byl, stejně jako jeho otec, v neustálé opozici proti rakouskému režimu. Nedlouho poté, kdy se zapsal na malířskou akademii, byl předveden na policii za kresbu hanobící c.k. ministra Rakouska a navíc tam ztropil výtržnost. Za trest byl vyloučen z Akademie a vypovězen z Prahy. Potom se živil malováním a později se mu podařilo Akademii přece jen dostudovat.

Seznámil se s fotografií a v roce 1866 fotografoval v Brně, kam odjel za otcem, vítězné Prušáky. Ateliér Raffael v Brně byla dobrá živnost, bouřlivák Klíč však navíc založil satirický časopis, který byl samozřejmě zakázán.

Poté odešel do Budapešti, kde kreslil na zakázku pro maďarský časopis Kulihrášek. Roku 1869 se usadil ve Vídni, kde kreslil ve společnosti herců a zpěváků. Živil se velmi úspěšně jako koncertní malíř: Kreslil pravou i levou rukou, zády k obecenstvu nakreslil celou první řadu, kreslil i vzhůru nohama, prostě jak jej zrovna napadlo.

Byl nejen bravurním kreslířem, ale také maloval - např. portrét Jindřicha Fügnera, jednoho ze zakladatelů Sokola, kreslil Garibaldiho, kněžnu Metternichovou,Palackého a jiné. 

Byl i zručným litografem, dokonale ovládal mědiryt i lept. Při rytí dřevorytů pro časopisy často přemýšlel, zda by se dala rytecká práce usnadnit pomocí fotografie. Intenzivně se zabýval reprodukcí polotónových obrazů na papír. Když poznal obtíže tisku z výšky, soustředil se na tisk z hloubky. Namáhavé pokusy přinesly paradoxně a tak trochu omylem ovoce o silvestrovském dni roku 1878, který se stal datem vynálezu heliogravury.

Den před Silvestrem totiž Klíč prováděl pokusy s měděnou deskou. Práce se mu nedařila a tak desku uložil do zásuvky stolu. V ní však měl uložen asfaltový prášek k naprašování desek pro tisk z výšky. Zvířený prášek se na desku usadil v rovnoměrné vrstvě. Když si toho všiml, nahřál desku nad plamenem, až se k ní asfaltový prášek přitavil. Do této vrstvy vyleptal obrázek. Hned ráno vzbudil tiskaře Pissaniho, aby mu zhotovil otisky. Byly dokonalé, takže zdařilý obrázek věnoval své ženě jako novoroční dárek. Tak vznikla heliogravura; použitá metoda se však hodila jen pro tisk na ručním lisu, proto ji později zdokonalil.

Zdokonalení techniky spočívalo v nahrazení asfaltového zrna pravidelnou jemnou sítí. Obraz k leptání se tak rozložil na drobnohledné čtverečky, takže vznikla jakási mřížka. Buňky byly různě hluboké, v tmavších partiích obrazu bylo barvy více, v místech světlejších méně. Proto i vrstva barvy přenesená na papír byla nestejná a tištěné reprodukce měly měkké polotónované přechody a hluboké stíny.

Jeho vynález je svým významem srovnatelný s vynálezem knihtisku J. Gutenberga, protože vytvořil podmínky pro uplatnění nové polygrafické techniky pro tisk ilustrovaných časopisů, obalů, uměleckých děl apod. v masovém rozsahu.

Klíč měl důvěřivou povahu a nedal si svůj vynález patentovat. Když mu byl nápad odcizen, nezbylo než začít s novými pokusy. Chtěl nyní tisknout obrázky strojně ve velkém množství. Po špatných zkušenostech své pokusy již tajil. Rok 1890 je rokem vynálezu rotačního stíracího hlubotisku.

V anglickém Lancasteru navštívil firmu Storey Brothers & Co. Ltd., slavný grafický závod. Tam jeho nabídku nového hlubotiskového stroje okamžitě přijali.

Původně měl Klíč v úmyslu hned odcestovat, ale nakonec strávil v Anglii mnoho let. V roce 1895 byla v Lancasteru založena tiskárna, která se věnovala zejména tisku uměleckých děl. Stal se v ní ředitelem a posléze i spolumajitelem. V roce 1897 se vrátil do Vídně, kde také o řadu let později zemřel.

Zdroj: Wikipedie, ntm.cz