Tritonikon

Nástroj je zhotoven z mosazi a svým tvarem připomíná tubu. Tělo nástroje sestává z esíčka, na které se nasazuje dvojitý plátek, spirálovitě zahnutá trubice s navrtanými dírkami opatřenými klapkovým mechanismem a krátkého korpusu. Díry v nástrojové trubici jsou nezvykle široké a svým provedením zajišťují unikátní vlastnost tohoto nástroje - každý tón se vytváří pouze jedinou klapkou a pro žádné tóny není tedy třeba používat kombinace klapek. Mechanika je rovněž uspořádána zcela jedinečným způsobem - prstoklad v principu připomíná klaviaturu piana - malík levé ruky ovládá klapku nejhlubšího tónu, zatímco malík pravé ruky nejvyššího tónu. Ostatní prsty pak ovládají klapky mezilehlých tónů. Vynález sarrusofonu (vynalezl jej a začal vyrábět Pierre-Louis Gautrot), který hráčům nabídl lepší technické možnosti a uplatnění, vývoj tritonikonu zastavil. O osud sarrusofonu se později podobným způsobem postaral saxofon, za jehož vznikem stál další Červeného konkurent Adolphe Sax.

Očima Ondřeje jr.

Václav František Červený byl na svou dobu odvážný a geniální konstruktér. Továrnu na výrobu hudebních nástrojů založil V. F. Červený v Hradci Králové, odkud také pocházel, již ve svých třiadvaceti letech, rokuu 1842.

Vyráběl mnoho experimentálních nástrojů střední a basové polohy, dnes už sběratelské kousky, které však měly svého času velký úspěch - jednalo se především o různé tuby, baskřídlovky a podobně, tenkrát se ještě užívalo archaického názvu "zpěvoroh". 

Tyto nástroje měly širokou menzuru a jemnou barvu zvuku, čímž se diametrálně lišily od západoevropských plechových nástrojů této doby, které zněly naopak ostře a břeskně (např. saxofony a sarrusofony či pístové trubky).

Roku 1844 např. vynalezl hudební nástroj, který pokřtil na "kornon". O tomto novém nástroji se dověděl v Německu maestro Richard Wagner (známý mimo jiné svými kolosálními operními díly  Tanhäuser, Lohengrin, Tristan und Isolde, Ring der Nibelungen etc.) Wagner motivoval Červeného ke konstrukci nástroje, který by vyhovoval jeho požadavkům. Tak vznikla v dílně Červeného Wagnerova tuba, známá zejména v symfonickém obsazení (hornisti Vídeňské Filharmonie připomínají s tímto nástrojem tenorovou sekci dechovky.) Je podobná tenoru, nátrubek je ale typu, který se běžně užívá u hornů.

K patentním objevům Václava Františka Červeného patřil takzvaný "tritonikon", dvojitým třtinovým plátkem vybavený kovový příbuzný basového fagotu, již zmíněný kornon, nebo kontrabasová tuba, kterou sestrojil jako vůbec první na světě. 

Svého času byl vskutku nástrojářem světového významu, měl objednávky až z Ruska (přídomek "císařský", kterým obdařoval své nástroje, proto měnil u těchto zakázek na "carský") a mohl směle konkurovat i takovým mistrům, jako byl  Adolphe Sax. 

V. F. Červený byl i velmi dobrým obchodníkem. Od samého počátku svých aktivit se soustřeďoval na dodávku svých nástrojů na světové trhy. Zúčastňoval se mezinárodních výstav a s pomocí svého bratra založili zastoupení přímo v New Yorku. 

Na mezinárodních výstavách, ať již v Barceloně, Chicagu, Mnichově, Paříži, Philadelphii či Vídni sklízel velké úspěchy a uznání. (V Paříži se zúčastnil dokonce 4 světových výstav). Z výstavy v Chicagu odjížděl s nejvyšším oceněním a diplomem následujícího znění: "Dechové nástroje Červený si zaslouží uznání za vynikající provedení a vynikající práci rukodělnou". 

Po smrti V. F. Červeného vedli královéhradeckou dílnu jeho synové. Plechové nástroje vyrábí továrna V. F. Červený & synové dodnes a prodává je firma Amati v severočeských Kraslicích. 

Zdroj: Wikipedie, dechovka.eu