Konfokální mikroskop

Konfokální mikroskop je druhem optického mikroskopu, jehož výhodou je vyšší rozlišovací schopnost daná detekcí světla pouze z ohniskové roviny mikroskopu. V obecné vědecké mluvě se též mluví o konfokálu.

Známy jsou tyto typy mikroskopu:

• rastrující konfokální mikroskop - skenující zařízení zařizuje posun ohniska excitujícího laserového paprsku
• konfokální mikroskop s rotujícím diskem - místo skenujícího zařízení obsahuje rotující Nipkowův kotouč, na kterém je mnoho navzájem oddělených clonek.

Během 2. světové války se účastnil odboje, za což byl vyznamenán Československou vojenskou medailí Za zásluhy II. stupně.

Vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a na Fyziologickém ústavu ČSAV se zabýval elektrofyziologií. V roce 1960 se habilitoval v oboru lékařské fyziky na Lékařské fakultě v Plzni prací na téma hledání jiných než elektrických projevů nervového a svalového vzruchu. 

Poprvé zavítal profesor Petráň do Plzně v roce 1948, aby Škodovce opravil takzvaný potulný rentgen. Natrvalo se tady usadil právě až v roce 1960, kdy začal pracovat v biofyzikálním ústavu. Dosáhl na pozici přednosty ústavu, ale ne na dlouho. Přestože společně s Milanem Hadravským vynalezl konfokální mikroskop, jehož výhodou je vyšší rozlišovací schopnost daná detekcí světla pouze z ohniskové roviny, a zásadním způsobem přispěl k pokroku světové vědy a techniky, režim jej, protože se v období Pražského jara přidal k reformátorům, odsunul na vedlejší kolej. 

Do revoluce v roce 1989 pracoval na pozici mladšího vědeckého pracovníka. Profesuru sice obhájil v roce 1968, ale jmenován řádným profesorem oboru biofyziky byl až v roce 1990. 

Mojmír Petráň je spoluautorem knihy Electrophysiological Methods in Biological Research, která jej proslavila ve světě.

Je čestným členem britské Královské mikroskopické společnosti a 28. října 2005 mu prezident Václav Klaus udělil Medaili za zásluhy o stát v oblasti vědy.

Zdroj: plzen.idnes.cz