Pivní váha

Pivní váha je předchůdcem hustoměru specializovaného pro sladovnické účely. 

Jedná se o ponorné těleso většinou ve tvaru baňky s vystupující stopkou, ve které je umístěna stupnice udávající naměřenou hustotu kapaliny.

Hustoměry k měření hustoty kapalin fungují na základě Archimédova zákona. Hloubka ponoru baňky a stopky se stupnicí závisí na hustotě kapaliny.

Hustoměry slouží pro provozní a orientační měření při zjišťování hustoty nebokoncentrace určitých druhů kapalných látek. Vyrábějí se v různých měřících rozsazích. Označení kapaliny, pro jejíž měření je hustoměr určen, je obvykle uvedeno na zadní straně stupnice.

Vyrábějí se většinou v provedení bez teploměru, ale mohou být vybaveny i teploměrem.

Očima Ondřeje jr.

Byl synem kováře Františka a matky Anny. Základní vzdělání nabyl v Českém Šternberku. Přestože se po základní škole vyučil u svého bratra, který byl sládkem ve Velké Bíteši, na vlastní pivovarskou dráhu nastoupil poměrně pozdě, ve svých 35 letech. Během čtyřletého učení prošel celou výrobu  piva a sladu a následující roky strávil jako tovaryš v pivovarech v Čechách, v Rakousku, Německu a Polsku. Na základě zkušeností z cest rozděloval způsob vaření piva na český v Čechách a na Moravě, švábský v Rakousku a Uhrách a "fušerský", používaný v Německu, Dánsku a Švédsku, kde podle něj "tesař a zedník výrobu piva obstarávají"

Od roku 1780 byl sládkem v pivovaru knížete Windischgrätze ve Štěkni na Strakonicku, až do roku 1787, kdy byl sládkem v pivovaře v Tachově. Roku 1783 se oženil ve Štěkni s Annou Herzovou, která mu přinesla věnem 2 000 zlatých a s níž měl celkem šest dětí: Annu, Terezu, Alžbětu, Josefu, Johanku a Františka.

Kde Poupě pracoval jako sládek, znamenal jeho příchod vždy výrazné zlepšení kvality piva, úsporu, ale také modernizaci těchto pivovarů. 

V roce 1794 vydal Poupě první, německy psanou, knihu "Die Kunst des Bierbrauens" (umění vaření piva), která předčila všechny doposud vydané pivovarnické publikace vydávané v Anglii a Německu. Poupě se věnoval studiu přírodních věd a jako první v pivovarnictví začal pracovat s teplotou a hustotou vařeného piva. 

Vyvrcholením pivovarské kariéry Poupěte bylo vítězství v konkurzu na místo sládka v městském pivovaru v Brně v roce 1798. Městský pivovar v Brně byl prvním opravdu velkým pivovarem, kde Poupě působil. Tvořil jej komplex pěti budov a neustále se rozšiřoval. Patřily mu rovněž dvě sladovny, kde pracovalo 20 sladovníků. 

Poupě velmi rychle zvýšil kvalitu piva a výstav pivovaru a získal si tím přízeň magistrátu. S touto podporou Poupě pivovar dále modernizoval. Zatímco průměrné pivovary byly stavěny na var 20 sudů a ročně se vařilo 60 - 90 várek, městský pivovar v Brně vařil při nástupu Poupěte 100 várek ročně po 72 sudech. Poupě zvýšil během několika let počet várek na 180 a výstav pivovaru z přibližně 16 tisíc hl na 28 tisíc hl ročně. Za Poupětem začali chodit pro rady i sládkové z okolních pivovarů. 

V roce 1801 vydal Poupě první česky psanou publikaci o pivovarnictví a sladovnictví, která byla unikátním souhrnným dílem ve svém oboru. Poupě před jejím napsáním prostudoval desítky publikací z oboru chemie, fyziky, biologie a ekonomie.

Největším přínosem F.O. Poupěte pro rozvoj pivovarnictví bylo zavedení metod pro stanovení jakosti sladu a chmele a především zavedení teploměru a "pivní váhy", což byl předchůdce dnešního hustoměru. Do té doby se teplota piva pouze odhadovala ponořením prstu nebo lokte a při výrobě sladu se s kontrolou teploty nepočítalo vůbec. Poupě také v Brně založil první sladovnickou školu a zavedl systematické kontrolování standardů kvality výroby.

Položil tak základy věhlasu českého pivovarnictví a jeho dílo přispělo zásadním způsobem k pozdější průmyslové výrobě piva. František Ondřej Poupě zemřel v roce 1805 na obnovenou plicní chorobu. 

Zdroj: Wikipedie, pivo-pivo.cz