Šindelka

Šindel je jednou z tradičních střešních krytin lidových staveb. Jedná se o dřevěnou destičku břitovitého tvaru, širokou 8 až 15 a dlouhou 50 až 60 cm. Tloušťka je asi 1,5 až 2,5 cm. Jedna strana je opatřena drážkou a na druhé straně je břit, který se ukotví do drážky dalšího šindele. 

Šindel dále dělíme na štípaný a řezaný. Štípaný má třikrát delší životnost než řezaný, který se vyráběl z podélně řezaných prken a u kterého řezáním došlo k porušení vláken dřeva. 

Pro zvýšení životnosti šindele se dřevo zhruba každých osm let impregnovalo, původně se natíralo mimo jiné volskou krví.

Až do konce 19. století měla šindelovou střechu převážná většina budov, zámky, hrady a kostely nevyjímaje. V souvislosti se vznikem hasičských jednotek a následných požárních předpisů se starý šindel překrýval břidlicí a později eternitem. Ještě dnes mnoho domů ve městech má původní šindelovou krytinu pod novějším krytím. 

Výrobou a údržbou šindelových střech se zabývá dnes již téměř zaniklé truhlářské a tesařské řemeslo šindelářství. V současnosti se jedná spíše o luxusní a památkovou záležitost, protože většina umělých krytin nedosahuje kvality a tedy i ceny šindelové krytiny, kterou lze vykrýt všechny tvary, které si na střeše můžete vymyslet bez kousku oplechování. 

Očima Ondřeje jr.

Karel Daniel Gangloff se narodil v květnu r. 1809 v Praze jako jedno z dvojčat v rodině arcibiskupského hofmistra. 

Po studiích na pražské polytechnice získával odborné znalosti jako lesník v Rokytnici, lesní měřič a kreslič v Rožmitále pod Třemšínem, polesný Pelhřimovska, vedoucí taxačního oddělení lesů pražského arcibiskupství a posléze od roku 1864 jako lesmistr v milovaném Rožmitálsku. 

Dodnes nedoceněný vynálezce zkonstruoval mmj. planimetr založený na principu mnohaúhelníkových obrazů až na trojúhelníky o stejné ploše při konstantní výšce a měřené základně, přístroj na redukci délek měřených po svahu, dendrometr k měření průměru kmenů stromů s výškoměrem, různé krychlící pomůcky. Sestrojil arkograf - hranolový bubínek s možností natáčení zrcátek. Ten se používal k vytyčování kružnicových oblouků a je uložen v pražském muzeu. 

Roku 1856 získal patent na stroj pro výrobu šindelů ( tzv. "šindelku"), který měl velký úspěch na světových výstavách i v zámoří. 

V roce 1875 zkonstruoval stroj na výrobu zápalkových dřívek s kapacitou přes jeden milion kusů za hodinu, o dva roky později přišel s kruhovým strojem na výrobu tužkových dřívek a se strojem na výrobu floků do bot (dřevěný hřebík do podrážky zejména zimní obuvi). 

Sestrojil kapesní aneroid, model větrného mlýna a větrný regulační motor.

Uplatňoval i vlastní způsob hroudové sadby, klučku k dobývání pařezů, kulobrokovnici a jelení vábnici vyrobenou z jeleního hrtanu.

Snad nejvýstižnějším svědkem jeho nejplodnějšího životního období je brdská krajina v okolí Třemšína.

Zdokonaluje zde tehdy lesy po všech stránkách, odstraňuje následky různých přírodních kalamit, stará se o chov lovné zvěře, buduje nové cesty, obrací toky pramenů k rožmitálské kotlině, kde vodu potřebují železářské podniky pod jeho vedením.

Blízko pod Třemšínem, při cestě do Hutí, se nachází kovový litinový kříž, vzhledem imitující provazem svázané bukové větve.

Takzvaný Gangloffův kříž byl odlit v arcibiskupských železárnách a umístěn zde roku 1870.

Gangloff zemřel 7. 2. 1879 v Rožmitále pod Třemšínem a je pohřben ve Starém Rožmitále. 

Přehled všech jeho vynálezů:

planimetr založený na principu přeměny mnohoúhelníkových obrazů až natrojúhelníky o stejné ploše při konstantní výšce a měřené základně

• přístroj na redukci délek měřených po svahu
• dendrometr k měření průměru kmenů stromů s výškoměrem
• arkograf - hranolový bubínek s možností natáčení zrcátek, který se používal k vytyčování kružnicových oblouků (uložen v pražském muzeu)
• šindelka - stroj pro výrobu šindelů (patent roku 1856), stroj zaznamenal velký úspěch na světových výstavách i v zámoří
• stroj na výrobu zápalkových dřívek (1875) s kapacitou přes jeden milion kusů za hodinu
• kruhový stroj na výrobu tužkových dřívek (1877)
• stroj na výrobu floků do bot
• kapesní aneroid
• model větrného mlýna
• větrný regulační motor
• vlastní způsob hroudové sadby
• klučka k dobývání pařezů
• kulobrokovnice
• jelení vábnice vyrobená z jeleního hrtanu
  

Zdroj: Wikipedie, silvarium.cz