Parovůz

Parní automobil neboli parovůz je silniční dopravní prostředek, poháněný parním strojem. Český vynálezce a mechanik pražské polytechniky Josef Božek představil první parou poháněný vůz na našem území 24. září 1815 v Královské oboře, dnešní Stromovce. Cílem Josefa Božka bylo vůbec se svézt, takže tento automobil neměl žádné brzdy. V té době také ještě nikdo neznal volant, takže se řídí klikou. Parovůz mě jeden ovládací prvek, kterým se pouštěla pára do stroje. Tím se stroj spustil. Když člověk potřeboval změnit směr - couvat, tak musel řidič slézt pod automobil, přehodit páky a znovu se rozjet. Nebo musel automobil roztlačit směrem vzad. Božkův parovůz byl ve své době sice úspěšně předveden, ale po ukradení pokladny z předváděcí akce ho vynálezce rozbil a pokusy v této oblasti ukončil. Přesto se však jednalo o jeden z prvních strojů, který předznamenal devatenácté století jako století páry. A co, že je v kostce parní stroj? Pístové tepelné zařízení, spalovací motor s vnějším spalováním, přeměňující tepelnou energii vodní páry na energii mechanickou, nejčastěji na rotační pohyb.    

Očima Ondřeje jr.

Josef Božek se narodil ve slezských Běrech v české mlynářské rodině. Vystudoval gymnázium v Těšíně, kde prý sestrojil na čtyřicet důmyslných mechanismů a modelů, poté dva roky v Brně matematiku a mechaniku na škole prof. Andrého a v roce 1804 odešel do Prahy. 

V Praze začal studovat univerzitu, ale pak neodolal nabídce ředitele pražské polytechniky F. A. Gerstnera a nastoupil jako technik na Stavovský polytechnický ústav. Nepřišel jako student, ale z existenčních důvodů nastoupil jako mechanik. Brzy si získal skutečný věhlas sestrojením pohyblivé protézy pro knížete Ypsilantiho a ruského důstojníka Danilevského.

Božek konstruoval i hodiny pro účely výuky na polytechnice, kde zhotovil soubor modelů hodinových kroků nejprogresivnějších systémů, i pro speciální použití od typů přenosných, interiérových až po věžní hodiny. Jeho přesné kyvadlové hodiny pro hvězdárnu Klementina z roku 1812 sloužily až do roku 1984 v Astronomickém ústavu v Praze. Dále zhotovoval nástěnné kyvadlové hodiny skříňové.

V roce 1811 přivezl hrabě Jiří František August Buquoy do Čech první parní stroj. Anglický stroj nebyl sestaven a jednotlivé součásti byly jen hrubě opracovány. Zprovoznění parního stroje se ujal právě Josef Božek. V září roku 1815 předvedl v Královské oboře první parou poháněný automobil na našem území. Při opakovaném předvádění 1. června 1817, kdy ukazoval na náhonu Císařského mlýna ve Stromovce i parník vlastní konstrukce, se strhla průtrž mračen. V nastalém zmatku někdo ukradl pokladnu s vybraným vstupným. Zadlužený Božek rozbil svůj vůz a zanevřel do konce života na experimenty s parním strojem. 

Dále se pak věnoval konstrukci čerpadel pro vodárny a později i vagónů pro koněspřežnou železnici České Budějovice - Linec. Při stavbě pražského vodovodu dostal zápal plic, kterému podlehl. Je pochován na Olšanských hřbitovech.

Konstruktéry se stali i jeho synové František Božek a Romuald Božek. Starší František navázal na jeho činnost hodinářskou a jemnomechanické a převzal po něm i funkci mechanika Polytechniky. Mladší Romuald vynalézal a konstruoval mj. dopravní prostředky, časoměrné přístroje, lékařské či hudební nástroje.

Zdroj: Wikipedie