1933 - běloba rutilového typu
Josef Srbek
není uveden v elektronické hře
Josef Srbek (1897 - 1982) byl český chemik a vynálezce výroby titanové běloby rutilového typu. Její přípravu vypracoval v letech 1930 až 1933 ve Spolku pro chemickou a hutní výrobu v Ústí nad Labem.
Výsledky z důvodu utajení nepronikly na veřejnost a světové prvenství rutilové běloby bylo Srbkovi po dlouhých jednáních a sporech přiznáno až v roce 1967. Ústecká výrobna titanové běloby pracovala nepřetržitě od roku 1924 do roku 1945, výrobna v Hrušově pak od roku 1940.
Přestože jméno autora je veřejnosti prakticky neznámo, příjmy z vynálezu technologie několikanásobně přesáhly příjmy z pozdějšího českého vynálezu materiálu pro kontaktní čočky.
Zdroj: Wikipedie
Běloba rutilového typu
Oxid titaničitý TiO2 je chemická sloučenina kyslíku a titanu. V přírodě se vyskytuje v několika minerálních formách. Uměle připravený oxid titaničitý označovaný jako titanová běloba má široké použití jako pigment do nátěrových hmot, barvivo v potravinářství a jako účinná složka některých opalovacích krémů. Je rozpustný v roztocích silných kyselin za vzniku solí titaničitých (TiIV) i silných zásad za vzniku titaničitanů.
Oxid titaničitý se vyskytuje ve třech přírodních formách:
- rutil, čtverečný minerál;
- anatas, čtverečný minerál;
- brookit, kosočtverečný minerál.
Přírodní oxid titaničitý se nevyskytuje jako čistý. Většinou bývá kontaminován ionty jiných kovů, například železa. Přírodní minerály oxidu titaničitého jsou průmyslově těženy jako zdroj titanu. K dalším zdrojům titanu patří rudy obsahující ilmenit nebo leukoxen, či písky s obsahem rutilu.